Alpská sauna

Pomalu se schylovalo k večeru, slunce se už radostně schovávalo mezi skalními výstupky na vrcholcích okolních hor a zase se objevovalo. Těmito záblesky se mě snažilo upozornit na končící den. Byl jsem ale stále pohroužen do svých myšlenek, tlumené dunění okolního zvuku uvnitř helmy tomu jen napomáhalo, přičemž jsem klopil jednu zatáčku alpské silnice za druhou. Motor se spokojeně předl a při zvolnění jízdy před zatáčkou výfuk spokojeně brblal a občas puknul tlumeným výstřelem. V zatáčce poté přidání plynu se motor vzedmul zaduněním přes nižší otáčky do vyšších a stroj s lehkým nadzvednutím předního kola vystřelil vpřed. Plná koncentrace, přitom hlava plná myšlenek, které se ale postupně uklidňovaly a vytrácely do spokojeného naladění na vibrace motoru a šumícího větru tam někde venku za ochrannou obálkou helmy. Oči upřené do záhybů silnice a čtení směru a nutnosti následných pohybů a náklonů. Opět jsem byl já a stroj jedno tělo, jeden synchronizovaný mechanismus řítící se se svými čtyřmi sty kilogramy po zpevněném povrchu.
Po chvíli jsem ucítil ten známý smrad, který se uvolňuje při dlouhodobém brzdění z brzdového obložení a brzy jsem před sebou uviděl tvůrce tohoto zápachu. Obytný vůz s německou poznávací značkou. Pomalu jsem se vrátil do reality a uvědomil si, že jsem už blízko konce klesání z kopce a hotelu, tudíž se má dnešní projížďka chýlí ke konci. Brzy se v dálce objevily obrysy první vesnice.
„Už jen pár kilometrů a jsem v hotelu“ pomyslel jsem si. Přemýšlel jsem, co dál. Příjemně unaven z odpolední projížďky byl čas na něco klidnějšího. Přijíždím k hotelu, vytahuji z kapsy kartu a otevírám závoru do garáží. S pomalým brumláním projíždím až ke svému místu a parkuji. Odebírám se na pokoj, sundávám ze sebe celou výstroj a mizím ve sprše. Po sprše odpadám na postel s měkkými peřinami.
Po chvíli ležení můj zrak upoutala ta růžová taška na židli u okna, jejíž barva mě pobavila už včera při příjezdu do hotelu. Byl v ní župan, pantofle a dva ručníky do sauny. To je nápad! Sauna by teď bodla, tam se zničím úplně a pak už se jen zvolna rozpustím v posteli a kompletně vyčistím hlavu od všech věcí.
Vydávám se na recepci, abych zjistil, jak to všechno funguje. Předtím se ale ještě vydávám do suterénu, kde je sauna, abych byl trochu v obraze. Když jsem nakukuji do chodeb, tak se zničehonic otevírají dveře od výtahu a z nich vychází v bílých županech dvě holky, zřejmě Rakušanky podle blonďatých vlasů. Věk odhaduji tak na 23 let. Holkám uhýbám, aby mohly projít a pomalu se vracím na recepci. Recepční, decentní muž předdůchodového věku s šedivými vlasy, mi věnuje pozornost. Na můj dotaz, že v tašce mi chybí prostěradlo, se na mě jen tázavě podívá, že nic takového není třeba, protože se jedná o nuda saunu, kde si s županem a ručníkem na utření plně vystačím. „Výborně, tak doufám, že šly ty mladé slečny do sauny a ne do bazénu“ vyvstává mi na mysli. Pohled na osazenstvo lobby baru mě ale vrací na zem, jak to bude s věkovým složením i v sauně vypadat. Inu, jdu hlavně relaxovat, tak se věkovým složením nebudu znepokojovat. Vydávám se zpět na pokoj, svlékám veškeré oblečení a halím se do županu a ovazuji kolem pasu bílý opasek. Beru do ruky růžovou tašku a vyrážím z vedlejšího křídla hotelu přes nádvoří s restaurací vstříc saunovému světu. Mizím v suterénu budovy a objevuji se před prosklenými dveřmi saunového světa. Upozornění před vstupem do sauny mě ujišťuje, že se zde saunuje bez oblečení, plavek, prostěradel apod. Vcházím dovnitř a pomalu se rozhlížím. Přede mnou se rozprostírá snížený kruhový prostor s křesly a podnožkami, který je obehnán asi 1,5 m vysokou stěnou, která dále pokračuje ke stropu jako průsvitná a částečně průhledná záclona. Kolem kruhového prostoru obíhá chodba na jejímž okraji se nacházejí vstupy do jednotlivých saun, sprch a relaxační místnosti. Všechny sauny jsou ze strany chodby prosklené čirým průhledným sklem, takže je krásně vidět dovnitř i ven. To shledávám pozitivním.
Všude ticho, jen téměř neslyšitelná relaxační hudba zní ze stropů. Procházím postupně celým prostorem a nikde ani živáčka. Župan odkládám na věšák před finskou saunou, beru ručník a vcházím dovnitř.
Třeba jsem ještě neviděl všechny místnosti a někdo tu je. Sedím v sauně a zcela se poddávám vedru, které mě obklopuje a postupně si na něj zvykám, ale celé tělo je už poseto slanými kapkami stékajícími k zemi. Zrnka s přesýpacích hodinách padají jedno po druhém a trvá věčnost, než se hladina písku dotkne rysky 10 minut. Beru ručník, vycházím ven a mířím ke džberu s lanem a ledovou vodou. Tahám za lano a řítí se na mě ta ledová pomsta. Chvíle zatnutí všech svalů v těle a následná úleva na těle i na mysli. Vcházím do relaxační místnosti, kde je to zařízeno vskutku zajímavě. Vždy se jedná o dvoulůžko a jednotlivá dvoulůžka jsou oddělená vínově červenými skoro černými záclonami. „Tomu říkám ideální místo nejen na relax, s takovým soukromím pro dva“ pronesu polohlasem a vybírám si jednu „kóji pro sebe“. Stále tu nikdo není. Asi jsem tady opravdu sám.
Odcházím na další kolo sauny a po pár minutách pekelného pocení se otvírají vstupní dveře do saunového světa. Přes všechny ty průsvitné a poloprůhledné záclony kolem kruhového prostoru vidím pouze siluetu postavy a vypadá to na muže. Po chvíli se objevuje na chodbě před saunou za prosklenou stěnou a je tomu opravdu tak. Vchází dovnitř, zdravíme se a usedá do opačného koutu. „Budu se tady saunovat s nějakým třicetiletým klukem, takže pěkný holky se nekonají.“ běží mi hlavou a v klidu zavírám oči a podstupuji svá tepelná muka.
Venku na chodbě se mě kluk ještě ptá, kde se tady co nachází, tak mu říkám, že jsem tady poprvé a taky to postupně odhaluju. Prázdná sauna ho očividně moc nenadchla a po druhém saunování zmizel, takže jsem zde opět zůstal sám jen se svými myšlenkami a teplotní pomstou.
Po třetím cyklu saunových muk se odebírám do kruhového prostoru s křesly. Vytahuju knížku a hroužím se do textu. Po chvíli čtení se otevírají vstupní dveře a vchází blondýnka. „To je ta holka, co vyskočila předtím z výtahu, ne?“ říkám si v duchu. Prochází k poličkám s věcmi, částečně se mi schovává za poloprůhlednou záclonou a odkládá župan do poličky. Přes záclonu je přecijen vidět a odhaluje svá krásná prsa velikosti 3 a krásnou vypracovanou prdelku. Knížka mi trochu uvadla v ruce, tak si to uvědomuju, jak civím a vracím se ke čtení, což mi samozřejmě moc nejde. Slečna usedá na lavici u poliček a čeká. Po chvíli se otevírají dveře a vchází druhá blondýnka. „Je to ona! Teda jsou to ony. Ty co tam předtím na mě vyskočily z výtahu! To by byla velká náhoda, aby to byly jiný dvě!“ čtu v řádcích své knihy, anebo své mysli? :-) Druhá slečna už není tak odvážná a před svlečením županu si obratně pod něj dává ručník. Poté spolu odcházejí do sauny. První jde hrdě obnažená, pouze s ručníkem v ruce. Velká krásná ňadra se jí vyzývavě pohupují a prdelka se zatíná. Druhá ze slečen jde cudně zahalená v ručníku, aby nebylo nic vidět.
Když procházejí kolem jednoho z průchodů do kruhového prostoru, tak se na mě první šibalsky podívá. Pokynul jsem a pozdravil „Halo“. Stejným způsobem mi odpověděla a obě zmizely v sauně. „Ty jsou“ pomyslel jsem si. Dočetl jsem kapitolu a v tom první slečna vybíhá ze sauny a jde se vysmrkat k zásobníku s papírovými kapesníky, na kterým mám skrz jeden z průchodů volný výhled. Stojí ode mě asi 6 metrů otočená zády ke mně a při smrkání natřásá svým nádherným zadečkem. Když kapesník vyhazuje do koše, tak se lišácky překlání, zůstává stát na jedné noze a druhou zvedá lehce nahoru. Naskýtá se mi tak pohled na oba její otvůrky. Ta potvůrka si se mnou začíná hrát. Otáčí se a vrací se do sauny a nenápadně kontroluje, jestli jsem viděl vše, co mi chtěla ukázat. Nechal jsem oči upřené do knížky, zvedl obočí, pousmál se a potom se na ni pomalu otočil. Taky se jí vytvořil úsměv na tváři a zmizela v sauně.
Po chvíli se zvedám a jdu se projít před skly sauny s ručníkem v ruce, abych také představil, co je obvykle skryto šaty. Pohupuji se před sklem, za nímž jsou v mukách dvě slečny. Procházím dál a vcházím do vedlejší sauny, aby mohly holky v klidu přemýšlet nad proběhlou scénou. Slečny vydržely ve vedlejší sauně relativně dlouho, než se vydaly do sprch. Sprchy jsou řešené pouze jako otevřené kóje, jedna vedle druhé. Sprchují se celkem dlouho a já už budu muset taky vyrazit, abych zchladil rozpálené tělo. Když přicházím ke sprchám, tak se slečny zrovna odebírají ven. Činím tedy „nedopatření“ a „omylem“ první slečně narážím hřbetem ruky do hebkého zadečku a trochu ho pohladím a okamžitě se omlouvám „es tut mir leid, meine Damen“. Dívá se na mě laskavým pohledem a odvětí „mach dir keine Sorgen“. Dělám jsem mírnou úklonu a vstupuji do kóje a studená sprcha mě vysvobozuje z přehřátí. Poté si opět sedám do křesla a rozpouštím se v textu knihy a vydávám se opět do sauny, tentokrát už tam, kde sedí slečny. Už mám toho saunování teda dost, ale slečny určitě uvítají společnost. Lapáme po dechu a polohlasem prohazujeme pár slov, odkud kdo jsme, na jak dlouho jsme a co kdo děláme za práci/školu. Velice málo vět, jak to jen horké ovzduší dovoluje. První tedy říkejme Stefanie a druhé Katrin.
Opouštím saunu a tentokrát se vydávám do relaxační místnosti a ulehám na postel. Holky spolu ještě něco řešily, tak přicházejí až po chvíli a když procházejí kolem mě, tak se na mě dívají a obě se uculují. Mám přimhouřené oči, taky se pousměji a poté oči zavírám úplně. Odešly k postelím o kousek dál a po ulehnutí obě zavzdychaly. Ozvěna ztichlého prostoru je překvapila a pobavila. Začaly vzdychat záměrně. Nejdřív potichu a potom více hlasitě a sledují mě přes tmavé záclony, jak na to budu reagovat. Po chvíli jim tedy pochvalně vzdychám taky. To chtěly slyšet, ty potvůrky. Pak je pár minut klid. Pomalu se tedy zvedám z postele a vydávám se k nim. Obě mají zavřené oči a spokojeně podřimují. Ulehám tedy do dvoulůžka vedle nich. Na stranu, kde to mám blíž ke Stefanie. Ta má ruku položenou na kraji postele. Prostrkávám tedy ruku pod černou záclonou a přes uličku mezi postelemi mi opatrně chytám za ruku. Nejdřív leknutím ucukne, otevře oči a vidí, že jsem to já za záclonou. Její laskavé modré oči se na mě zahledí, ruku mi chytí, pevně stiskne a palcem pomalu přejíždí přes hřbet dlaně. Tam a zpět. Přitom se díváme spokojeně do očí, které brzo oba zavíráme a oddechujeme.
Najednou se s hlukem otevírají dveře odpočinkové místnosti a vcházejí 2 páry důchodců, kteří si úplně neberou servítky a hlučně se rozprostírají na dvě dvoulůžka. Naše samota je tedy narušena. Přemýšlím, co dál a napadá mě jediné. Zvedám se z postele, přicházím ke Stefanie a navrhuji, že bychom se mohli spolu za hodinu sejít v restauraci před hotelem na večeři. Stefanie naznačuje hlavou, že se zeptá Katrin, až se probudí. Ještě sundávám ze županu visačku s číslem mého pokoje a nechávám jí ho tam. Aniž bych tím chtěl cokoliv naznačovat, jen abychom měli na sebe aspoň nějaký kontakt.
Odcházím tedy přes sprchy a vracím se zpět do pokoje, kde ještě chvíli ležím. Odhaduji hodinu času a vydávám se do restaurace. Rozhlížím se kolem a holky nikde. Usedám tedy ke stolu a číšníkovi říkám, že s objednávkou jídla ještě chvíli počkám. Půl hodiny se nic neděje, tak si tedy objednávám jídlo a hlavou mi běží, že jsem si to všechno představoval moc naivně a začínám se sám pro sebe smát. Než mi jídlo přinesou, tak si ještě odskočím na záchod. Ptám se číšníka, kde jsou toalety a ten mě posílá z venkovní restaurace dovnitř a tam doprava a za barem vlevo. Vcházím dovnitř, tam sedí u stolů několik hostů a u jednoho z nich vidím dvě krásné holky v koktejlkách. „Tady jsou, ty moje saunerky“ rozlévá se mi hřejivý pocit po těle. Hned mě zpozorovaly a s úsměvem přicházím k nim s vysvětlením, že už půl hodiny sedím venku a nečekal jsem, že by mohly sedět uvnitř. Ony zase automaticky počítaly, že restaurace znamená uvnitř. Přesouvám se tedy k nim a nemůžu se vynadívat. Stefanie má lesklé vínově červené koktejlky s tenkými ramínky a ňadra se jí dmou v nádherném dekoltu a bradavky šatičky nadzvedávají na svých místech, což mi vyvolává spoustu představ a hříšných myšlenek. Katrin má černé šaty až ke krku, ale část od prsou nahoru a mezi nimi je z černé průhledné látky. K tomu navíc rozparek na levé noze až k pasu. Po jídle objednáváme láhev vína a nějakou dobu si povídáme a láhev je brzo prázdná. To vzrušení kolem stolu už by šlo krájet. Navrhuji vzít láhev vína a pokračovat někde víc v soukromí. Stefanie mi vrací visačku od pokoje a přidává k ní visačku pokoje jejich se slovy „in 20 minuten“? Přikyvuju, platím večeři a pití a beru k tomu láhev vína. Holky mezitím zmizely k sobě na pokoj.
Odcházím do vedlejšího křídla do svého pokoje. Po 10 minutách se zvedám a jdu s láhví vína a bluetooth repráčkem vstříc číslu pokoje uvedeném na visačce. Hlavou mi probleskne „to by byl vtip, kdyby si ze mě udělaly srandu a daly mi nějakou cizí visačku“. Je už po 11 večer a přicházím k pokoji. Klepu tedy trochu tišeji na dveře, aby se to na ztichlé noční chodbě moc nerozléhalo. Hlavou mi běží „teď mi otevře čerstvě probuzený důchodce a to pak asi budu dělat opilýho, že jsem si spletl patro“. Nikdo neotvírá. Chvíli čekám a klepu trochu hlasitěji. Vteřiny trvají každá snad hodinu. Konečně slyším nějaký pohyb a dveře se pomalu otevírají a v nich se objevuje hlava Stefanie s ostražitým pohledem. Když uvidí, že jsem to já, tak se pohled změní na úsměv a zase ty její laskavé modré oči. Dveře tedy otevírá víc, abych vstoupil. Otevírající dveřní křídlo postupně odhaluje její postavu, ze které přechází zrak. Koktejlky vyměnila za černou krajkovou noční košilku a k tomu přidala černé punčochy s krajkovým lemem. Zavírám dveře, pokládám láhev i repráček na stolek a teď už není na co čekat, tak se na ni vrhám, tisknu ji k sobě a líbám ji, až naše jazyky spolu
rozehrávají tanec, který nechce skončit. Hladím ji po hebkém zadečku a mačkám ho. Stefanie se ke mně tiskne a její vůně je opojná. Nemůžu se jí nabažit. Oba začínáme silněji oddechovat vzrušením. V tom se otevírají dveře od koupelny a vychází Katrin. Se Stefanie se pomalu od sebe odtahujeme. Katrin se usmívá a jde pomalu k nám. Ta má na sobě stále své koktejlky s rozparkem a průsvitnou horní částí. Přichází k nám a oba nás objímá. Dávám jí pusu na tvář, to se ke mně více přitulí a potom ji líbám i na rty. Katrin je štíhlejší s menšími prsy, ale s delšími bradavkami. Líbáme se déle a také naše jazýčky spolu dovádí. Pohladím obě holky po tvářích, že bychom mohli načnout to víno. Otevírám láhev, zapínám repráček a v aplikaci mobilu zadávám vyhledat „best romantic songs“ a spouštím. Usedáme na postel, já mezi holkama a popíjíme víno přímo z lahve. Ty se ke mně tulí a já mám v hlavě jen jeden problém k řešení „jak vás holky zvládnu obě zároveň…“
Katrin mi sedí zprava a líbá mě, přitom mě hladí pravou rukou po prsou a já obě holky držím a hladím po zádech. Stefanie mi poté nasedá na klín a v košilce rozvazuje přední část a odhaluje na mě svá krásná ňadra, která beru do rukou a líbám ji. Potom pravou rukou nacházím bříško Katrin a pomalu sjíždím do jejího rozkroku. Rozparek na levé noze umožňuje, abych odhrnul sukýnku a vjel jí do rozkroku přímo. Holčička nám začíná pěkně vlhnout. Je čas, abych si trochu odložil, tak si začínám sundávat košili, s čímž mi holky rády pomáhají. Katrin poté rovnou pokračuje rozepnutím mých kalhot, že je teď nebudu chvíli potřebovat. Stefanie odbíhá a přináší krabičku s kondomy. Tu pokládá zatím na postel a nejdřív se mi přitulí ňadry na můj pomalu se topořící úd a poté ho bere do ruky a začíná honit. Mezitím střídavě líbám Katrin a prohrabuju prsty její kundu. Stefanie si mě už pěkně ztopořila a nasazuje mi kondom, tak ji posílám na čtyři na postel, stahuju jí kalhotky, olizuju jí roztouženou kundu a bořím do ní můj žilnatý úd. Jen lehce vzdychne a pomalu rozjíždíme přirážení. Katrin mě hladí po zadku a zádech a sleduje, co právě způsobuju její dobré kamarádce. Svlékám Stefanie košilku, abych se lépe dostal na její prsa, která teď lítají pod nárazy mého pyje do její kundy. Ten pohled na vlnící se zadeček a moje péro mizící v kundě a objevující se miluju. Přirážíme pěkně v rytmu a už to pěkně mlaská, jak je moje holčička mokrá. Stefanie vzdychá vzrušením, ale není sobecká a až se trochu nabaží, tak chytá za ruku Katrin, abych obsloužil i ji. Tu si pokládám na záda, vnikám do ní a postupně si její roztažené nohy zvedám, až je mám na ramenou. Víc na ni nalehám a opírám se rukama o postel a takto ji dovádím k šílenství. Katrin má také krásné modré oči, ale více dozelena. Šatů bylo dost a i Katrin musí donaha. Chci vidět ty její velké ztopořené bradavky, když ji budu šukat. Svlékám ji a cucám jí bradavky a poté ji opět pokládám a pokračujeme jako předtím. Stefanie občas přijde s polibkem. Položím si tedy na záda ještě Stefanie a bořím se do ní a pozoruju její trpící a spokojený výraz ve tváři. Lehám si teď na postel já a nasedá si na mě Katrin a krásně se na mě vlhce vrtí a okazuje mi svá krásná prsíčka s bradavkami. Stefanie ulehá vedle mě a tulí se ke mně a pozoruje svou kamarádku, kterou hladí po stehnu. Díváme se teď po sobě všichni tři a asi máme v hlavě podobnou myšlenku, že je to moc krásný a kdo by to ještě odpoledne tušil, že budeme večer dělat něco takovýho. Holky si pak ještě položím vedle sebe na hranu postele, protože už bude brzo finále. Šukám střídavě jednu a druhou a už budu stříkat. Vystříkám se jim spravedlivě oběma na bříška a prsa.
Odcházíme společně do sprchy, že se společně vysprchujeme, ale sprcha na 3 opravdu dělaná není, tak nechám holky spolu a pak jdu já, ale stejně pak každá ke mně na chvíli přiskočila, abychom se omyli a přitulili ještě jednou.
Uleháme do postele. Já uprostřed a holky každá vedle mě v objetí. Nic krásnějšího jsem nezažil. Ještě pár polibků a všem se nám zavírají oči a usínáme.
Najednou mi něco začíná blikat do očí. Hodně ostré světlo. Je to čím dál nepříjemnější. Navíc z dálky přichází dunivý zvuk, který se stále zesiluje. To mě probouzí, otevírám oči a ostré zapadající slunce mezi vrcholky hor mi bliká do očí, vidím vnitřek helmy a za plexisklem venku ostrou levotočivou zatáčku. V šoku sebou trhnu s uvědoměním si situace, prudce ubírám plyn a pokládám se na levou stranu s vírou, že ještě není pozdě. V kritickém náklonu projíždím zdárně zatáčkou, za ní zastavuji na rozšířeném místě s lavičkou. Sundávám rukavice, helmu a ještě s třesoucíma rukama vytahuju mobil a píšu na whatsapp „Katrin, Stefanie, ich gehe zurück ins Hotel, wir könnten heute Abend in eine Bar gehen“